Řekněte mi pět slov a já Vám napíšu báseň…
Příběh o tom, jak to vlastně všechno začalo, najdete tady.
Jak jsem si se zadanými slovy poradil v minulosti v různých situacích můžete vidět níže v ukázkách, přeji Vám příjemnou četbu.
To jsem jednou viděl zakrslého králíka
Po Míráku chodí divnej bezdomovec
„Řekněte mi pět slov“, požádal jsem jednou v Litomyšli nad ránem barmanku, „třeba nějakejch vašich oblíbenejch“. „Tak to bych tady radši neventilovala“, odpověděla. Nakonec jsem od ní dostal pětici pes, skříň, stůl, dítě a otec, objednal si ještě jeden grog a začal si hrát se slovy.
V již zaniklém ústeckém baru Kruh jsem si zaveršoval několikrát. Inu, bary se otevírají, zavírají, ale básně v nich napsané zůstavají. Tahle věc vznikla jednou nad ránem na slova dům, pravda, pohoda, smích a chleba.
Když jsem na jednom literárním večeru přečetl právě napsanou báseň na slova paterčata, lžíce, žebřík, filuta a hokejista, bylo mi řečeno, že jsem z toho pěkně vybruslil. Teď už to jenom zbývá prodat do nějaké reklamy (ovšem zatím nevím, zda na podporu hokeje, anebo antikoncepce :-)).
Byl jsem holt špatný hokejista
Toto jsem napsal v Humpolci při koncertě svého kamaráda Saši Kirilova. Publikum si na mě tehdy připravilo slova knedlík, prdel, Pepa, patník a Karel IV.
Toto je vzpomínka jeden večer z doby, kdy se ještě u doktora platily třicetikorunové poplatky. Tenkrát jsem si musel poradit se slovy krční, trilobit, oj, pípa a nejneobhospodařovávatelnější.
Když máte střední zemědělku, příbuzného farmáře, a zadaná slova kůzlata, seno a rajčata (spolu s meziprostorem a svíčkou), tak to jinak dopadnout nemůže:
Tahle věc vznikla ne na pět, ale na šest slov – lidé na jednom pražském literárním večeru říkali svá slova tak rychle, že nebylo jasné, kdo řekl to páté jako první. Takže: želva, radiátor, ticho, potrubí, punčocháče + masturbace jako bonus.
Jednou jsem se takhle při chatování se slečnou ze seznamky zmínil o této své veršovací zálibě. A slečna mi dala – slova kominík, sluha, tulipány, Emička a cigarety. Že prý si mě otestuje…
Z kamen se od rána strašlivě hulí
S kamarády divadelníky jsme seděli v Litomyšli ve vinárně. A což takhle dát si báseň na pět slov? Třeba na slova škarohlíd, ptakopysk, dlouhotrvající, analyzovat a ministerstvo zahraničí? Děkuji za ně Nikče, Janče, Míše, Danovi a Ondrovi.
Veršování z června 2013 na Kulturním večeru Saši Kirilova – publikum na mě tehdy vybalilo pětici slov chaos, kastaněty, islám, retrívr a kaliopky.
V květnu 2014 jsem navštívil poprvé v životě moravský vinný sklípek. Nad ránem mi pak bylo řečeno, že takovejhle bordel tam zatím ještě nezažili. Mohla za to skupinka rozhulákaných Poláků, která kromě jiného hledala nejbližší nevěstinec, a to tak vehementně, že se mi jich zželelo a musel jsem pro ně z fleku jeden vymyslet. Pokud chlapci nepopadali do škarp, jsou možná na cestě k němu ještě teď. No a ve sklípku došlo i na báseň na pět slov, a sice vinohrad, milenka, láska, brouček a štěstí.
Kulturní večer Saši Kirilova, prosinec 2013 a slova hvězda, rampouch, kapr, vosí hnízdo a stromeček.
Tu vánoční atmosféru i po letech pořád žeru
V domažlickém baru jsem potkal chlapíka bez fantazie, který mi při prosbě o slova zadal 5 křestních jmen (Karel, Marek, Tomáš, Veronika a Václav). Tak jsem si tam několik dalších jmen přidal jako bonus a zaměřil se na barmanku samotnou.
Barmanka Veronika v práci si nenaříká
Může se stát, že dostanete slovo, jehož význam neznáte a nemáte možnost ho na místě zjistit. Ale i tyhle situace mají řešení. Jako v případě pětice slov haleluja, švestka, mříže, podprdelník a alonž.
Barmanka z jabloneckého nonstopu mi oné lednové noci řekla slova letadlo, deska, tunel, automat a žehlička, a já jsem se pustil do veršování: V tunelu zmizí vlaky a státní peníze taky… Nakonec jsem ale radši přehodil výhybku.
To jsem byl jednou v Týně a najednou uviděl Evu. Celkem zážitek. Týna je ústecký bar a Eva tenistka. A jak to dopadlo? Něco jsem jí zveršoval na pětici jejích oblíbených slov, která zněla: tenis, Erik, slunce, moře, pohoda.
Eriku, já chci se s tebou potkat na tenise