Moje cesta k básnění na pět zadaných slov

Poprvé jsem se s touto zábavou setkal v roce 1987 v televizním pořadu „Zajíc v pytli“, kde z pěti zadaných diváckých slov stvořil báseň humorista Miloslav Švandrlík. V devadesátých letech jsem na koncertech svých oblíbených Fešáků viděl, jak tímto způsobem baví diváky zpěvák Jindra Šťáhlavský. A v roce 2001 jsem si to na konzervatoři v hodině textařiny s Edou Krečmarem vyzkoušel poprvé prakticky – dostali jsme báseň na pět slov jako cvičení a pamatuji si, že moje báseň začínala slovy „potkala Dita hermafrodita“ (hermafrodit byl jedním ze zadaných slov). Nikdy mě to ale neoslovovalo tak moc, abych se tomu sám věnoval, jako způsob autorské práce mi to přišlo nezajímavé.

Všechno se změnilo v roce 2012, když mi Saša Kirilov, pražský písničkář a kamarád, navrhl, abych zkusil v jeho pořadu báseň na zadaná slova napsat. Ačkoli mě tento způsob psaní stále nijak zvlášť neoslovoval, šel jsem do toho, čistě pro tu výzvu. V červnu toho roku tedy vznikla v Internet café na pražské Palmovce báseň „Tam, kde zní tóny hang drumu“, následně se povedlo v Sašových pořadech i pár dalších pokusů, a mě to začalo bavit.

Jednou po Sašově koncertě v Humpolci, kde jsem si ten večer také úspěšně zaveršoval, mě jeho švagr, přezdívaný „vlk“, zatáhl do tamního klubu „Hell“, a hned u vchodu společensky unaveným hlasem zahulákal: Hele, tohle je Tomáš a když mu dáte pět slov, napíše vám básničku! Tak jsem pak seděl na baru a psal humpoleckým holkám verše na jejich zadaná slova. Od barmanky Mirky jsem si ten večer vyveršoval panáka a uvědomil si, že verše pro barmanky, aby jim líp utíkala směna, jsou skvělým poetickým cvičením, které jsem začal dělat častěji. Práce s pěti slovy tedy dostala další rozměr. A díky svým častým zájezdům s divadelním souborem „Mladá scéna“ přibývaly barové básně z různých měst.

Dál to pokračovalo psaním na literárních večerech, v barech, občas vzniklo něco jen tak pro kamarády či známé, a tu a tam mě někdo pozval i na neliterární akci, abych napsal něco pro zpestření. Verše jsem v tom případě přizpůsobil či věnoval právě té konkrétní akci, a tak vznikla myšlenka poetického podporování zajímavých, mně sympatických projektů, kterou jsem začal rozvíjet a ve které pokračuji dodnes. Už jsem takhle psal třeba na výročí organizace YMCA, na degustaci vína, na besedě se členy skupiny Kabát, na závodu v severské chůzi, na prezentaci oděvních návrhů, nebo na oslavě dětských narozenin (ukázky najdete tady). A rád napíšu něco také pro Vás.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *