Tak to být má

Vzpomínky stárnou,
a teď najednou tě potkám před kavárnou,
kde stával tenkrát stůl, co býval náš,
ty se usmíváš,
celý záříš,
samé sváteční dny máš v kalendáři,
a moc rád jsi s touhle malou princeznou,
obrázkem vás dvou.

Proč dál jsi šel zvlášť, proč dál jsi šel s ní,
ptala jsem se, proč ne já, a kde štěstí moje spí,
život chtěl mě dál zkrátka po svém vést,
dlouhý smutek přešel náhle v jednu z nejlepších cest,
už dávno nejsi tam, kde já,
žádný pláč, dnes už vím, že tak to být má.

Tak jsem moc ráda,
že jsi tak šťastný, lásku že nepostrádáš,
jo, i já se svým milým šťastná jsem,
navíc posílená životem,
a nemáš zdání,
že kousek tebe dál si v duši chráním,
na ty chvíle, které patřily jen nám
nezapomínám.

Proč dál jsi šel zvlášť, proč dál jsi šel s ní,
ptala jsem se, proč ne já, a kde štěstí moje spí,
život chtěl mě dál zkrátka po svém vést,
dlouhý smutek přešel náhle v jednu z nejlepších cest,
už dávno nejsi tam, kde já,
žádný pláč, dnes už vím, že tak to být má.

Proč dál jsi chtěl jít zvlášť, proč dál jsi chtěl jít s ní,
ptala jsem se, proč ne já, a kde štěstí moje spí,
život chtěl mě dál zkrátka po svém vést,
dlouhý smutek přešel náhle v jednu z nejkrásnějších cest,
už dávno nejsi tam, kde já,
žádný pláč, dnes už vím, že tak to být má.
že tak to být má,
jo, tak to být má.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *