Z kamen se od rána strašlivě hulí,
i z toho ve váze uvadly tuli-
pány pro Emičku mojí,
musel jsem nakonec dojít
pro pana kominíka,
který si s mourem tyká.
Hasne oheň, dobrý sluha,
topit v kamnech nám jde ztuha,
udělejte něco s komínem,
nebo se z toho pominem.
Kominík řekl – buďte v klidu,
někde je zádrhel, já na něj přijdu,
a po několika minutách
komín nám už zase pěkně táh´!
Za krabičku cigaret
kominík nám život zved´.
Jednou jsem se takhle při chatování se slečnou ze seznamky zmínil o této své veršovací zálibě. A slečna mi dala – slova kominík, sluha, tulipány, Emička a cigarety. Že prý si mě otestuje…