To jsem jednou viděl zakrslého králíka,
jak na sebe tajně v noci po tmě navlíká
parádní kožíšek zaječí,
snad se prý převlekem zavděčí,
kéž by mě zítra zaječky klofly,
říkal, když zapínal poslední knoflík.
Po samičkách ale nikde ani stopy,
proč se všechny skryly, králík nepochopil.
Víte, on byl podzim, myslivecké hony,
a to si chce každý nimrod domů donýst
parádní lovecké trofeje.
Králíku, bum, prásk, a pozdě je,
myslivec se z mlází pro úlovek hrne
a polévky bude večer plný hrnec!
Inu, ten, kdo tak rád převléká kožíšek,
ten jednou u lesa na mezi dodýše.
Báseň vyšla v knize
Střípky z ráje (sborník literárních prací) – vydala Městská knihovna Antonína Marka v Turnově, 2017.
O básni
Báseň byla původně napsána do jedné soutěže na zadaná slova: králík, podzim, les, noc, hrnec, knoflík. Při psaní jsem poněkud opomněl fakt, že jde o soutěž, vyhlášenou vydavatelstvím dětských knih. Takže tam jsem nic nevyhrál…
S básní jsem propojil nedělní poetický status č. 68 na blogu.