Byl to den významný, 16. květen,
kdosi se lidí ptal: Kam všichni jdete?
Tys o tom neslyšel? Vltavské nábřeží!
Stavíme divadlo, bude se krásně žít.
Klidně se přidej a taky doraž,
uslyšíš operu, Dalibora,
a hlavně – položí základní kámen!
No kdyby jen jeden, spoustu jich máme!
Sešly se nám darem z rozličných měst,
podpořit divadlo je přece čest!
Pro jeden jelo se slavnostně na Říp,
Češi, zde máte ho, ať se vám daří.
Tenhle sem dovezli hravě
z Radhoště na Moravě,
tamten zas nám byl dán
z Louňovic u Říčan.
Z vyšehradské skály,
dokonce dva vzali,
další kámen z Domažlic,
a těch míst je mnohem víc.
Tak sláva všem kamenům základním!
A ty hlavně, národe, do špíny nespadni…
Báseň vyšla v knize
Od divadla ke zlatu, od kamene ke státu – vydalo Národní divadlo k výročí Národního divadla a České republiky, 2018
S básní jsem propojil nedělní poetický status č. 72 na blogu.