Tak se tak prohrabávám archivy v počítači. A zkouším spojovat. Tyto verše vznikly kdysi v ústecké pivotéce u Městských sadů. Tenkrát jsem byl volný a psal na zadaná slova, v tomto případě šlo o pětici: koleno, zmrzlina, mrkev, pivo, ruka.
A co k tomu zkusit dát pár let starou fotku jednoho depresivního chipsáka? Na dně přistiženého? Také bych mohl na fotce držet půllitr s pivem, ale to je moc prvoplánové.
Přeji vám, ať v příštích dnech nejste na dně a máte život sladší, než zmrzlina.
Cítíš, že jsi zrovna dole, no.
Dáváš si vepřové koleno,
koleno s přílohou, koleno na mrkvi,
řekni si: Nevzdávej, a se smutkem se rvi.
A k tomu pivo, dvě, tři, čtyři,
rychle se se životem zas smíříš,
zlatavá barva, bílý čepec,
náhle víš, že bude zase lépe.
Život je najednou sladší než zmrzlina,
s půllitrem v ruce se od píky začíná!