Byla půlnoc, když já tenkrát si tě poprvé všim,
pak šel s tebou městem zasněženým,
bylas krásná a já toužil ve dvou obejít Zem,
a teď sám jen sním, že tu s tebou lásko jsem.
Byl jsem blízko, proč jen nešel jsem dál,
někdo z nás dvou možná trošku se bál,
venku fouká, stopy zaváté jsou,
a já zkouším dál najít adresu tvou.
Z okna koukám, spát mi nejde, noc je chladná jak mříž,
kde jen může být ten pokoj, ve kterém spíš?
Kéž teď můžu tvůj dech cítit, držet nad tebou stráž,
hlídat spánek tvůj, ať jen krásný sny máš.
Byl jsem blízko, proč jen nešel jsem dál,
někdo z nás dvou možná trošku se bál,
venku fouká, stopy zaváté jsou,
a já zkouším dál najít adresu tvou.
Lampu zháším, z nebe tajně stříhám pohlednici,
posílám ti ji, moje krásko spící.
Byl jsem blízko, proč jen nešel jsem dál,
někdo z nás dvou možná trošku se bál,
venku fouká, stopy zaváté jsou,
a já zkouším dál najít adresu tvou.