Tak už je konečně pryč,
byl to děs, to ti povím,
vořech není holt
to pravý vořechový,
no to byl mizernej chlap,
jen prudil a záb,
to né, to né, to né!
Vždycky by nejradši jen smetanu slíz,
ve vzteku rozmlátil pět broušenejch mís,
a místo něžnejch slov mi říkal:
Jsem přece muž,
tak ty mi služ.
Tak už je konečně pryč,
byl to děs, to ti povím,
vořech není holt
to pravý vořechový,
no to byl mizernej chlap,
jen prudil a záb,
to né, to né, to né!
Doma jen zevloval, prej kam by mě bral,
a s ním bych mohla leda na karneval,
hluchýho hrát on krásně zvládal,
línej jak veš,
tak říkám – k jiný běž.
Tak už je konečně pryč,
byl to děs, to ti povím,
vořech není holt
to pravý vořechový,
no to byl mizernej chlap,
jen prudil a záb,
to né, to né, to né!