Když tenkrát já se narodil,
mámu měl jsem jenom pár chvil.
Já neznal klid –
s kým mám žít?
Proč mi příbuzní zkoušeli lhát,
že neodešla napořád?
Točej se filmy zvláštní…
Léta sám jsem vlek svůj žal,
ne, lásku nepoznal.
Já žil jen v tmách,
párkrát plách
tam, kde prý mi bude líp –
pokaždý jen špatnej vtip.
Točej se filmy zvláštní…
Dívko má, dívko má,
co mě svojí láskou nasytíš,
léta mířím k tobě blíž a blíž,
jednou najdu ten tvůj dům.
Dívko má, dívko má,
co mě milovat chceš bez výhrad,
věčné lásky slib mi toužíš dát,
věřím, že jsi,
věřím Božím zázrakům.
Když tenkrát já se narodil,
mámu měl jsem jenom pár chvil.
A vlčí král
tu s hrůzou stál,
dodnes před sebou mám jeho stín,
jdu divočinou dnů, je to kino kin.
Točej se… točej se…
točej se filmy zvláštní…