Svého času jsem jezdil každé léto na skvělou akci, zvanou Rockové kurzy a Letní umělecká dílna. Vznikla tam i přiložená fotka, v roce 2013. Letos jsem dorazil alespoň na krátkou přátelskou návštěvu, a přišla řeč také na tautogramy. Díky tomu jsem si vzpomněl na svůj jeden jediný, který jsem z recese vyplodil koncem minulého tisíciletí.
Pracoval jsem tehdy v jednou nejmenovaném hypermarketu, kde mě začátkem ledna ze dne na den přeřadili od cédéček k nářadí a autodoplňkům (že danému sortimentu vůbec nerozumím a zákazníka, shánějícího miňonku a čokoládu bych poslal automaticky do potravin, vedení neřešilo). Zneužil jsem tenkrát schránku, určenou pro připomínky zákazníků, a vhodil tam následující sdělení:
Prosba příslušným pracovníkům personálu
Pěkně prosím, posypte parkoviště pískem, popelem, pilinami, případně podobným posypem. Pokud posyp postrádáte, parkoviště posolte. Při pomalém popojíždění po parkovací ploše pravidelně prokluzují pneumatiky. Pá, pá, přátelé.
(A nesměla chybět adresa, to jsem si dal záležet):
Promovaný pedagog, profesor Petr Pařízek, Pod přírodním parkem 55, Praha Prosek.
Přeji, ať vás tento nádech zimních dnů v letních vedrech příjemně ochladí.
