O víkendu jsem slavil Čankovské Vánoce. A nadělil si výzvu – dodělat zhruba 20 let rozepsaný text o Juliánské slavnosti, jejich předchůdkyni. Tu pořádal se svým týmem úžasný člověk, Adam „Anjus“ Závodný. Žil krátce, ale naplno, spousta lidí na něj ráda vzpomíná, já také. Kdo na mém stromečku nedělních poetických statusů sjede až dolů k větvičce se šťastným číslem 7, uvidí ozdobu, v níž Adam zanechal nesmazatelnou stopu. (A zmíněný text Večerů u piva vznikal i v Čankově u jeho domu).
Přeji vám, ať si dokážete vykouzlit Vánoce, kdykoli budete chtít.
Z Čankova do Rosnic
Z Čankova do Rosnic
nejezdí v noci nic,
Juliánská zrovna skončila,
ty seš roztomile opilá.
Dotáhnout tě na penzion pěšky,
to by bylo ale sakra těžký,
takže u ohniště zůstanem,
zalehnem až někdy nad ránem.
Skákací hrad jel až od Přerova,
hlavně, že byl, za rok je tu znova,
k tomu spousta dobrý muziky,
Anjus, díky, srdce veliký!
Sice jsme pár věcí podělali,
řehtáme se tomu jako malí,
ale má to cenu! A až jednou
do rukou to po nás mladý vezmou,
rádi sem dorazí velcí i nevelcí,
oslavit Čankovské Vánoce v červenci!