„Čím se liší úterý a pátek?“, pronesla jednou Káťa, když řešila něco pracovního. Odpověděl jsem, že počet hlásek je stejný, ale jinak se s tím poeticky pracuje – úterky bych mohl trávit u Terky a pátky u své Katky… Ano, i takhle se rodí veršové polotovary.
Před sebou máme zas pondělí, co všichni mnohokrát prokleli. A o tom dni, z něhož jsme hotoví, mám text už dokonce hotový.
Podivnou náladou,
hloupou a hádavou,
vždycky nás podělí
pondělí…
Celý si ho můžete přečíst v tomto odkazu.
A trocha té pondělní nálady z cesty do práce na vás dýchne i ze snímku, vyscreenovaném z jedné veselé zahraniční reklamy. Link na ni sem dávám také, pro pobavení.
Na natáčení rád vzpomínám. Jedoucí vlak ve skutečnosti stál. Když se ozvalo „rocking“, parta zdatných chlapíků rozhoupala vagón, asistent s čímsi na tyči proběhl kolem oken a já jsem si vzpoměl na Štěpánku z dětství, jak v nedělním Studiu Kamarád šlapala na statickém kole a okolo ní kmitaly děti a obrázky.
Přeji vám vydařený týden. Ať si v něm každý najde to svoje, co ho potěší.
Můžou to být třeba i knihy Ivo Pondělíčka nebo Václava Čtvrtka, písničky Arnošta Pátka, filmy s Miroslavem Středou, Luďkem Sobotou či Milanem Nedělou. Výletníkům se nabízí Zámek Pátek, potok Úterák nebo Dunajská Streda.