Jako dítě jednou s tátou
hájkem procházím,
ptačí mládě v listí schoulené
tam pípá pod mlázím.
Křídlo zlámané,
vzlétnout né a né,
v pírkách barevných
záb´ ho sníh.
Táta křídlo správně obvázal,
našel v knížkách jak,
ptáček dostal klícku útulnou,
pár oříšků a mák.
Křídlo zlámané,
vzlétnout né a né,
v pírkách barevných
záb´ ho sníh.
Stal se z něj náš kamarád, týdny zpíval nám,
křídlo sílí čím dál víc, už dál teď musí sám.
Z dlaně vzlétnul, párkrát zakroužil
kolem akátů,
rozloučil se s námi písničkou,
co pořád slýchám tu.
Křídlo zlámané,
vzlétnout né a né,
v pírkách barevných
záb´ ho sníh.