Lípa stoletá
krásně rozkvétá,
z dálky mává malíři,
všechno ještě spí,
když on k lípě svý
na procházku zamíří.
A lípa poslouchá
a poslouchá,
příběhy má v listech sepsané.
Jako dítě sám
často chodil tam,
měl jen svůj sen a pár skic,
spolu s lípou rost´,
co obrázek, to skvost,
úspěchů měl víc a víc.
A lípa poslouchá
a poslouchá,
příběhy má v listech sepsané.
První schůzky pod lípou,
kde ty lásky školní jsou?
Lípa stoletá,
která rozkvétá,
byla vděčným námětem,
zblízka, zpovzdálí,
všichni říkali:
Vedle ní hned rozkvetem.
A lípa poslouchá
a poslouchá,
příběhy má v listech sepsané.
A pořád poslouchá
a jak se zdá,
i ve spoustě srdcí zůstane.