(Nedělní poetický status č. 42)
Dneska je Den stromů, proto vyvěsím verše o jednom z nich. Nezapomínejte na stromy. Ale nezdřevnaťte.
Lípa stoletá
Lípa stoletá krásně rozkvétá, z dálky mává malíři, všechno ještě spí, když on k lípě svý na procházku zamíří.
A lípa poslouchá a poslouchá, příběhy má v listech sepsané.
Jako dítě sám často chodil tam, měl jen svůj sen a pár skic, spolu s lípou rost´, co obrázek, to skvost, úspěchů měl víc a víc.
A lípa poslouchá a poslouchá, příběhy má v listech sepsané.
První schůzky pod lípou, kde ty lásky školní jsou?
Lípa stoletá, která rozkvétá, byla vděčným námětem, zblízka, zpovzdálí, všichni říkali: Vedle ní hned rozkvetem.
A lípa poslouchá a poslouchá, příběhy má v listech sepsané.
A pořád poslouchá a jak se zdá, i ve spoustě srdcí zůstane.