Když se domů vrátím z oslavy a řeknu: „Vypil jsem čtyři piva“, moje Káťa prohlásí: „To je o čtyři víc, než sneseš“. Mé zážitky s alkoholem jsou spíše zábavné, než bolavé. Stačí mi opravdu málo a začínám se vyjadřovat a leccos řešit – v počítačovém archivu mám uložené asi čtyři video závěti ze Silvestrů.
Každopádně myslím, že Suchej únor, který dnes začal, je skvělá výzva.
Využiji tedy své verše o tom, jak se v sobotu večer se paří a pak má to zlé následky. Báseň vznikla kdysi v baru v Rychnově nad Kněžnou na divadelním zájezdu. Na zadaná slova: krokodýl, okurka, prstýnek, motorka a kocovina. Následně jsem k ní připsal takový suchoúnorový závěr, bajkové ponaučení.
Přeji vám, ať vynikáte. Ve všech výzvách.
V sobotu večer
V sobotu večer v baru se paří,
skončíme teprve, až budem staří.
Rád tady s přáteli pobudu,
udělám pořádnou ostudu.
Cizí kočce řeknu – tak to se mnou prubni,
dám ti klidně všechno, i prstýnek snubní,
na motorce s tebou objedu zem,
že budeme svoji, oznámím všem.
Nakonec mě z baru museli dva vynýst,
zase přijde krutá tíha kocoviny,
ráno nejvíc hrozné, bolehlav a krize,
a člověk si přeje pryč ze světa zmizet,
jak okurka, v barvě zelené,
naříká a sténá – ne, ne, né,
svědomí má zuby zlýho krokodýla,
spousta jiných lidí by to nepřežila.
Já se ale zase vzchopím, já to hravě zvládnu,
a barmance dám vydělat ještě pár let a dnů!
Chlastej, buď v tom nejlepší, a štěstí tě mine.
Nebo začni vynikat třeba v něčem jiném…