Objevil jsem skvělou akci – Festival bláznů. Setkal jsem se tam se spoustou umělecky líznutých kamarádů, s novými se seznámil. V areálu bývalého kravína jsem si zavzpomínal na středoškolská léta a také se hudebně i literárně obohatil. A z vystavených děl mě zaujala třeba tahle inspirativní Medusa.
Nemohlo to skončit jinak, než několika verši:
Ztratila jsem kvůli tobě hlavu,
a ve stokách nejistoty plavu.
Ztratila jsem hlavu kvůli tobě,
zmizni, nebo poklady mé objev!
Kvůli tobě hlavu ztratila jsem,
bez šance, že najdu ji zas, časem.
Hlavu jsem kvůli tobě ztratila,
zkoušená životem, zoufalá, opilá.
Přeji vám, ať v nadcházejícím týdnu neztrácíte hlavu.
