(Nedělní poetický status č. 26)
Dětem skončila škola. Jak to doopravdy bylo s Nanynkou, která šla do zelí trhat lupení, se v uplynulém školním roce nedozvěděly. Tak alespoň drobný vzdělávací doplněk od hravého poety…
Partnerka si včera napsala do stories: „Šla dilina pro zelí, aby bylo na status“. A na zítra se chystají závitky.
Ať máte léto na jedničku, bez kyselých obličejů.
Jde Nanynka do zelí
Jde Nanynka do zelí,
má obličej kyselý.
Řeže z hlávek lupeny,
ale nůž má ztupený.
Kéž by tu byl Pepíček,
ten má ostrý jazýček,
i když jinak je dost tupý.
Náhle slyší: Dupy, dupy.
Kdo to dupe? Pepíček! V sobě má pár skleniček. Nanynka jen hlavou kroutí, rozšlapal jí košík z proutí. Lupeny ti tady škubu, a ty vožereš si hubu! Josef, tos´mě vytočil už mi nelez na oči! Jde Nanynka domů z pole, do zástěry trhá bole- hlav. Pepíček ji otrávil, vrátí mu to za pár chvil, až napíše Lojzíkovi: Tak se večer stav!