Každý rok, když končil listopad,
začínal jsem Ježíškovi psát,
za oknem si prvních vloček všim,
zas přišly chvíle krásných dětských zim.
U rybníka Ladův ledňáček,
u stromečku svíčka, vosk tam měk´,
slza štěstí skápla s dojetím,
to byly chvíle krásných dětských zim.
Snil jsem, že Ježíšek přiletí
s knížkou, s divadýlkem pro děti,
dá to do krabice s jménem mým,
to byly chvíle krásných dětských zim.
A princ bloumal závějí a snil
o nádheře pohádkových víl,
o princezně, co mu bude vším,
to byly chvíle krásných dětských zim.
Do krmítka baštu sýkorkám
před setměním se synkem dnes dám,
Ježíška pak vyhlížet jdu s ním,
zas jsou tu chvíle krásných dětských zim.
S básní jsem propojil nedělní poetický status č. 51 na blogu.
Odkazuje na ni i nedělní poetický status č. 102 na blogu.