Fouká,
k oblakům létají draci,
slunko už sílu svou ztrácí,
zima nám píše, že se blíží,
zahradníci sklízí,
do velkých sklepů a spíží
uskladní
za pár dní,
co jim země dala –
jabka, řepu, salát,
listí usychá.

A po loužích
zem zatouží,
déšť jí přání plní,
vítr hvízdá v trní
a chce zahrát
píseň zahrad
usínajících.
Tak se zkouší prát
s notovou osnovou z drátů,
ptáčků houf posedává tu,
za chvíli přivítá je jih…


S verši jsem propojil i nedělní poetický status č. 37 na blogu.

A sem můžete přidat svůj komentář: