Z kamen se od rána strašlivě hulí,
i z toho ve váze uvadly tuli-
pány pro partnerku mojí
a tak museli jsme dojít
pro pana kominíka,
který si s mourem tyká.
Hasne oheň, dobrý sluha,
topit v kamnech nám jde ztuha,
udělejte něco s komínem,
nebo se z toho pominem.
Černě to nevidím, jen buďte v klidu,
někde je zádrhel, já na něj přijdu.
A po několika minutách
komín nám už zase pěkně táh´,
za úsměv, pár milých vět
kominík nám život zved´.
O básni
Jednou jsem se takhle při chatování se slečnou Emou ze seznamky zmínil o této své veršovací zálibě. A slečna mi dala – slova kominík, sluha, tulipány, Emička a cigarety. Že prý si mě otestuje…
Původně byly tulipány pro Emičku a kominík život zved´ za krabičku cigaret.
S básní jsem propojil nedělní poetický status č. 47 na blogu.